Měla jsem strach vůbec začít číst. Ale nakonec jsem knihu přečetla za večer jedním dechem. A nebylo to pro mě čtení o bitvě dosud nepřemožitelné ženské se zákeřnou a nespravedlivou nemocí. Byl to příběh o tom, že i ta nejhorší nemoc může vlastně přinést do života pozitivum.

A pro sebe si říkám, že Martičce třeba ukázala cestu, jak mít na prvním místě sebe. A je úžasné teď vidět, že ta super skvělá, silná, krásná, chytrá a milá ženská si teď dovolí být i šťastná.