Vím, že maturitu už zvládly tisíce lidí a další tisíce ji zvládnou i letos.
Nemůžou všichni rupnout, někdo projít musí. Vlastně projde naprostá většina.
A neexistuje jediný důvod, proč bych mezi těmi, kteří to udělají, neměla být já. Žádný takový racionální důvod neexistuje.
Věřím a v hloubi duše vím, že patřím mezi ty, kteří to udělají.
Vždycky jsem věřila, že maturitu udělám. A nebudu své přesvědčení jakkoliv upravovat jen proto, že mám strach. Strach mít můžu. Vím o něm, je tu se mnou, ale neovládá mě. Jen já rozhoduju o svém životě. Né můj strach. A já prostě vím, že úspěšně složená maturita do mé reality patří.
Jsem ráda, že jsem se tolik připravovala.
A moc se těším, až budu mít maturitu hotovou.
Cítím tu radost, kterou budu mít. Už teď ji vnímám na celém těle. A jsem za ní vděčná.
Cítím se nádherně a tetelím se štěstím a radostí, že jsem maturitu tak lehce a dobře zvládla.
Už teď vidím profesory, jak mi gratulují ke zvládnuté zkoušce. Směju se, přetékám štěstím a v duchu jim za vše děkuji.
Moc se těším, až tu skvělou zprávu zavolám rodičům. Představuju si náš hovor, jak celá natěšená vytáčím jejich čísla i to, jakou mají obrovskou radost. Jásají nahlas spolu se mnou. Cítím, jak moc jsou na mě hrdí.
Užívám si pohled na své krásné maturitní vysvědčení, cítím nesmírnou radost, úlevu a klid. Jsem na sebe opravdu hrdá.
Moje krásné maturitní vysvědčení už existuje. Vím to. A nevadí, že ho ještě nemám v rukách, že ho ještě nevidím. Už existuje. A já teď musím jen počkat, až se na jaře zhmotní. Do té doby si budu užívat tenhle pocit radosti a vděčnosti za to, že ho mám.